Omyly rodičů při péči o miminko

Bývá běžné, že od chvíle, kdy se stanete rodiči, je na vás ze všech strach chrleno plno „dobře míněných“ rad, jak nejlépe o miminko pečovat. Často se však můžete setkat s naprosto opačnými doporučeními, co se týče poloh při spaní, buzení miminka, posazování či zvedání do stoje. Máme pro vás ty správné rady, jak pečovat o novorozence a kojence, aby co nejlépe prospíval.

První dva týdny života

Stává se, že miminko po příjezdu z porodnice domů prospí bez probuzení celou noc. Rodičům by to mohlo přinést úlevu, že mají to nejhodnější dítko, lékaři však mají jiný názor.

Miminko je dobré budit zhruba po čtyřech hodinách na krmení, aby nedocházelo k dehydrataci. Navíc dlouhý spánek by mohl též znamenat novorozeneckou žloutenku.

Po prvních dvou týdnech života dítěte se již můžete více spolehnout na jeho potřeby. Přestože v odborné literatuře se dočtete mnoho rad o tom, po kolika hodinách je třeba miminko krmit, snažte se řídit zejména tím, co vám dává dítě samo najevo. Nejlépe bude prospívat právě v případě, že se denní režim bude odvíjet dle jeho potřeb.

Pokládání dětí na bříško

Tato pozice je pro děti velmi důležitá. Zhruba od pátého měsíce, kdy se obvykle již otáčejí ze zad na břicho, se celý vývoj začne odehrávat pouze z této polohy. Je tedy dobré, aby děti tuto polohu znaly a byla pro ně příjemná. Opatrnost je zapotřebí zejména u dětí do 1 měsíce, i v této době však může být dítě pod dohledem matky takto umístěno.

Pokládání dětí na tvrdou podložku

Nechávat děti položené na tvrdé podložce je vhodné již mezi třetím a čtvrtým měsícem. Umisťování dětí pouze na postel či gauč pro ně není prospěšné a ani bezpečné. Jelikož podklad je moc měkký, dítě se nemůže pořádně opřít a dochází ke zpomalení jeho vývoje. Nejbezpečnější je pro dítě umístění na zemi, využít můžete hrací deku či např. kusový koberec.

Pasivní posazování dětí

Stane se, že ještě dnes můžete zaslechnout tvrzení o tom, že děti mají již v půl roce sedět. Rozhodně se tím neřiďte. Pokud se snažíte dítě v brzkém věku pasivně posazovat, jsou jeho záda přetěžována. Může dojít i ke zpomalení psychomotorického vývoje dítěte.

Poloha v sedě je pro dítě náročná a během vývoje k ní většina dětí dospěje až zcela naposled, tedy poté, co stojí a leze. Pokud je dítě posazováno dříve, než začne lézt, snadno se stane, že dítě lezení přeskočí, a ochuzuje se tak o velmi zdravý pohyb. Lezení propojuje obě hemisféry, zlepšuje koordinaci pohybů a posiluje svaly.

Zprvu se při sedu dítě ještě drží rukama země, až když jsou záda zcela připravená na sed, zvládne to i s volnýma rukama. Děti nejsou schopné posadit se z lehu na zádech tak, jak to běžně činí dospělí. Do sedu se mohou dostat pouze, pokud jsou ve zvýšené poloze či se za něco chytnou a přitáhnou se do sedu. Avšak i toto je sedem pasivním a mělo by mu být pokud možno zamezeno.

Používání chodítka a vodění za ruce

Přesvědčení, že chodítko dítěti pomůže k rychlejšímu rozvoji chůze, je velkým omylem. Následkem jeho užívání se může stát, že dítě nebude v dětství lézt (podobně jako při pasivním posazování). Chodítko může mít zdánlivě pozitivní efekt pouze pro rodiče - ti se mylně domnívají, že pomocí chodítka podporují vývoj dítěte a navíc je nemusí tolik hlídat. K chůzi by se však děti měly dostat samy a postupně - to jim přinese největší pozitiva.

Stejně tak se nesnažte urychlit nástup chůze tím, že budete dítě vodit za ruce. Děti se pak naučí jen se za ruku zavěsit a pouze reflexně pohybovat nohama. Dochází opět ke stagnaci vývoje a nástup opravdové chůze se opožďuje.

Chytání dětí ve stoji

Když se již dítě dokáže postavit, je třeba ho naučit dostat se zpět na zem. K tomu byste však neměli sloužit vy jakožto rodiče. Dítě se musí naučit tento pohyb provádět samo a ne se spoléhat na vás. Pokud je budete chytat či ze stoje sundávat, jakmile se k němu přiblížíte, dítě se nebude spoléhat samo na sebe a může to vést k tomu, že se začne pouštět své opory v momentě, kdy vás uvidí. Při nácviku slézání ze stoje je dobré, pokud na dítě zblízka mluvíte klidným hlasem, lákáte ho pomocí hraček dolů, ale nedovolíte mu, aby se vás chytalo.

Autor: Michaela Holá